Jak vzniká tornádo: Přírodní fenomén plný ničivé síly

Tornádo je prudce rotující vzduchový vír, který se formuje pod bouřkovým mrakem (cumulonimbus) a často se dotýká země. Tento fenomén může způsobit značné škody na majetku a přírodě díky své vysoké rychlosti větru a silnému podtlaku.

Jaké podmínky jsou potřebné pro vznik tornáda?

Vznik tornáda vyžaduje několik specifických podmínek:

1. Teplý a vlhký vzduch: Tornáda se často vyskytují v oblastech, kde se setkává teplý a vlhký vzduch z tropických oblastí s chladnějším a sušším vzduchem z polárních oblastí.
2. Studené fronty: Tornáda jsou často spojována se studenými frontami, kde studený vzduch tlačí pod teplejší vzduch, což vytváří nestabilní atmosférické podmínky.
3. Větrný střih: Různé směry a rychlosti větrů v různých výškách mohou vytvořit rotaci v atmosféře. Tento jev se nazývá větrný střih a je klíčový pro vznik tornád.

Jak tornádo vzniká

1. Bouřkový mrak: Proces začíná vytvořením silné bouřky, často supercelly, která je schopna produkovat rotující bouřkový vír.
2. Meso-cyklóna: V bouřkovém mraku se začíná formovat meso-cyklóna, což je oblast rotujícího vzduchu několik kilometrů široká.
3. Tvorba nálevky: Rotující vzduch se stává intenzivnějším a vytváří viditelnou nálevku, která se začíná spouštět směrem k zemi.
4. Dotek se zemí: Pokud se nálevka dotkne země, stává se z ní tornádo, které může trvat od několika minut až po několik hodin.

Stupně tornáda

Tornáda jsou klasifikována podle Fujitovy stupnice (F0-F5) nebo Enhanced Fujitovy stupnice (EF0-EF5), která hodnotí sílu tornáda na základě způsobených škod:

• F0: Minimální škody (60-117 km/h)
• F1: Mírné škody (118-180 km/h)
• F2: Značné škody (181-253 km/h)
• F3: Závažné škody (254-332 km/h)
• F4: Devastující škody (333-419 km/h)
• F5: Neuvěřitelně devastující škody (420-512 km/h)

Enhanced Fujitova stupnice (EF stupnice):

• EF0: Minimální škody (105-137 km/h)
  • Rychlost větru: 65-85 mph
  • Příklady škod: Rozbitá okna, poškozené střešní krytiny, zlomené větve stromů
• EF1: Mírné škody (138-177 km/h)
  • Rychlost větru: 86-110 mph
  • Příklady škod: Poškozené střechy, převrácené mobilní domy, vyvrácené stromy
• EF2: Značné škody (178-217 km/h)
  • Rychlost větru: 111-135 mph
  • Příklady škod: Výrazné poškození střech a stěn budov, vyvrácené velké stromy, lehčí konstrukce zničeny
• EF3: Závažné škody (218-266 km/h)
  • Rychlost větru: 136-165 mph
  • Příklady škod: Zničené celé patro budov, těžké konstrukce vážně poškozeny, automobily vyhozené do vzduchu
• EF4: Devastující škody (267-322 km/h)
  • Rychlost větru: 166-200 mph
  • Příklady škod: Domy zcela zničeny, těžké konstrukce vyvráceny nebo posunuty, velké objekty letící vzduchem
• EF5: Neuvěřitelně devastující škody (přes 322 km/h)
  • Rychlost větru: 200+ mph
  • Příklady škod: Domy srovnány se zemí, konstrukce zcela zničeny, neuvěřitelná míra destrukce

Rozdíl mezi Fujitovou a Enhancedovou stupnicí

Fujitova stupnice, kterou vyvinul Dr. Tetsuya Theodore Fujita v roce 1971, hodnotí tornáda na základě rychlosti větru a způsobených škod. Tato stupnice se pohybuje od F0 (minimální škody) až po F5 (neuvěřitelně devastující škody). Hodnocení tornáda bylo původně založeno na odhadech rychlosti větru, což znamenalo, že přesnost mohla být někdy omezená, zejména pokud nebyly k dispozici přímé důkazy o rychlosti větru.

Enhanced Fujitova stupnice (EF stupnice), která byla zavedena v roce 2007, je vylepšenou verzí původní Fujitovy stupnice. Tato stupnice stále používá hodnoty od EF0 do EF5, ale bere v úvahu širší spektrum škod na různých typech konstrukcí a vegetaci. Enhanced stupnice je podrobnější a přesnější, protože kombinuje více typů informací, jako jsou specifické konstrukční vlastnosti budov a detailní popis poškození. Tento přístup umožňuje lepší odhad rychlosti větru, který způsobuje dané škody, a poskytuje tak přesnější klasifikaci síly tornáda. EF stupnice také zlepšuje bezpečnostní a preventivní opatření tím, že poskytuje přesnější data pro plánování a reakce na tornáda.

Tornádo v Česku

Ve čtvrtek 24. června 2021 kolem 19.20 hodin večer zasáhlo několik obcí na pomezí Břeclavska a Hodonínska na jižní Moravě silné tornádo s krupobitím. Toto tornádo, dosahující síly F4 na Fujitově stupnici, prošlo oblastí dlouhou 26 kilometrů a širokou zhruba půl kilometru, způsobilo značné škody v sedmi obcích, včetně Moravské Nové Vsi, Mikulčic, Hrušek a Lužic. Poničeno bylo přibližně 1200 až 1600 budov, včetně veřejných, zemědělských a průmyslových staveb, a také velké množství stromů a vozidel. Škody na majetku byly odhadnuty na 15 miliard korun, přičemž asi 200 domů muselo být zbouráno.

Tornádo si vyžádalo šest obětí a několik stovek zraněných, čímž se stalo nejsmrtelnějším tornádem v Evropě od roku 2001 a historicky nejsilnějším evidovaným tornádem na českém území. Na pomoc postiženým oblastem se rychle zvedla vlna solidarity, kdy tisíce dobrovolníků pomáhaly s odstraňováním následků a finanční dary dosáhly výše 1,1 miliardy korun.

Víte, že…

• Nejrychlejší vítr na Zemi: Tornáda mají nejrychlejší větry, jaké kdy byly na Zemi naměřeny. Nejrychlejší zaznamenané větry dosáhly rychlosti přes 480 km/h.
• Tornáda na jiných planetách: I když se tornáda na Zemi zdají být unikátní, vědci objevili podobné jevy na Marsu. Mars má menší prachové víry, které jsou podobné malým tornádům.
• Tornádová alej: Nejznámější oblastí výskytu tornád na světě je tzv. Tornádová alej (Tornado Alley) v USA. Tato oblast zahrnuje státy jako Texas, Oklahoma, Kansas a Nebraska. Tornádová alej je známá vysokým výskytem silných tornád.
• Různé tvary a velikosti: Tornáda se vyskytují v různých tvarech a velikostech. Mohou být úzké, jako lano (tzv. „rope tornado“), nebo široké, jako trychtýř (tzv. „wedge tornado“). Šířka tornáda může být od několika metrů až po více než 3 km.
• Voda a ohnivá tornáda: Tornáda mohou vznikat nad vodou, pak se nazývají vodní smršť (waterspout). Ohnivá tornáda (fire whirls) vznikají, když požár způsobí rotaci vzduchu a vytvoří vír plný plamenů.
• Dvojitá tornáda: Někdy se mohou vyskytnout dvě tornáda současně velmi blízko sebe. Tento jev se nazývá dvojité tornádo nebo dvojčata tornád. I když jsou vzácná, mohou být extrémně nebezpečná.
• Délka trvání a vzdálenost: Většina tornád trvá jen několik minut, ale některá mohou trvat i hodiny. Nejdelší zaznamenané tornádo trvalo více než tři hodiny a ušlo vzdálenost přes 300 km.
• Tornáda ve všech částech světa: Tornáda nejsou omezená jen na USA. Vyskytují se na všech kontinentech kromě Antarktidy. V Evropě se tornáda vyskytují zejména ve střední a východní Evropě.
• Předpověď tornád: I přes pokroky v meteorologii je předpověď tornád stále náročná. Tornáda mohou vzniknout velmi rychle a někdy se objeví bez výrazného varování. Vědci neustále pracují na zdokonalování metod pro předpověď a včasné varování.

Tornáda jsou fascinujícím přírodním jevem, který připomíná sílu a nevyzpytatelnost naší planety. Porozumění procesům, které vedou k jejich vzniku, nám pomáhá lépe se chránit a reagovat na tyto ničivé síly přírody.